Nikola Tesla patří mezi vědce, vizionáře, mágy a „snílky“, kterého jsme celkově ještě ani ve 21. století nepochopili. Jak myslel, co všechno vymyslel a do jakých pokusů se pouštěl, to je až „za hranicí“ lidského myšlení. Revoluční, pokrokové, sebejisté, provokující. Co všechno lidstvu přinesl či mělo být přineseno, to je opravdu až udivující. Kdo vlastně byl tento velikán?
Nikola Tesla se narodil srbským rodičům v dnešním Chorvatsku, ve vesničce Smiljan. V noci, za velké bouřky. Přezdívka „Pán blesků“ je výstižná, zaslouží si ji však hlavně za spoustu svých až nebezpečně vypadajících pokusů s vysokonapěťovou elektřinou. Při čtení o jeho pokusech, do kterých se sebejistě pouštěl, tuhne krev v žilách. Celý život taktéž zkoumal možnosti využití elektromagnetického pole a volné bioenergie. Nikola Tesla zkonstruoval a patentoval spoustu strojů, zařízení a přístrojů. Spolupracoval s Thomasem Alva Edisonem a taktéž s Albertem Einsteinem. Jeho život byl plný zvratů a velkých změn. Byl výjimečným mužem a vědcem, který neměl ve své době obdoby. Bohužel však byl často odstrčen a mnohdy zůstal až v „zapomnění“.
Nikola Tesla, velký zastánce střídavého proudu, se kvůli nemožnosti prosazení této vize v Německu a ve Francii vydává ve svých 28 letech do Spojených států amerických. Díky doporučení se stává asistentem Edisona, s kterým spolupracuje na vývoji myšlenky o využití střídavého proudu pro lidstvo. Odchází však od něj podveden a zklamán, Edison nedodržel slib o finanční odměně za jeho práci a nové vynálezy. Následná vzájemná spolupráce s Georgem Westinghousem už prosadila Teslův koncept střídavého proudu, který byl oproti Edisonovu proudu stejnosměrnému v mnoha ohledech jednodušší, efektnější a levnější.
Na světové výstavě v Chicagu v r. 1893 rozsvítila elektřina ze střídavého proudu téměř 100.000 lamp a zakončila tzv. „Válku proudů“ mezi oběma velikány. Střídavý proud tak zcela vytlačil nevýhodný Edisonův proud stejnosměrný (silné kabely, nízká přenosová vzdálenost – nutnost budovat mnoho elektráren na trati, riziko zničení komplet elektroinstalace při zkratu atd.). Spolupráce s G. Westinghousem pokračovala i u Niagarských vodopádů, kde postavili velkou hydroelektrárnu. Tesla byl již od dětství posedlý představami o využití obrovské síly vody a nedoceněných možností tohoto přírodního a nekonečně velkého zdroje volné energie. S obrovským významem pro lidstvo, přírodu a celou planetu Zemi.
Nikola Tesla testoval své domněnky a další vize v experimentální stanici v Colorado Springs, kde se potvrdily. Rozsvítil bezdrátově 200 svítilen na vzdálenost 40 km. Hrál si doslova s blesky. Prokázal, že lze elektrickou energii BEZDRÁTOVĚ a ZADARMO zasílat v neomezeném množství na jakoukoliv vzdálenost po celé Zemi a bude tak všem dostupná. Dále tvrdil, že vzduch je při normálním tlaku dostatečně vodivým médiem, přestože je i izolantem. Vzduchové vrstvy v malé výšce, které jsou lehce dosažitelné, poskytují dokonale vodivé spojení, dokonce lepší než je vodivost mědi. Navíc je atmosférická elektřina je zcela identická s tou, kterou vyrábějí stroje.
Bankéř J.P. Morgan sponzoroval Nikolu Teslu v dalším megaprojektu navazujícím na úspěšné pokusy v Colorado Springs. Tím byl Wardenclyffe Tower – budova s generátorem a věž 60 metrů vysoká, na Long Island v New Yorku = vize celosvětového bezdrátového centra. Díky ní by bylo možné přenášet atmosférou nejen elektřinu, ale i filmy, obrazy, zvuky, hlasy, zprávy a opět kdekoliv v rámci zeměkoule. Vše by bylo levnější, rychlejší a zároveň bezpečné, jednotlivé originální kódy by zabraňovaly zneužití přenášených informací. Tohle všechno Nikola Tesla popisuje již v r. 1898! Byl přesvědčený, že tato pokroková technologie lidstvu pomůže, vyřešil by se i problém s nedostatkem pitné vody či s pouštěmi.
Nikola Tesla věřil a zároveň doufal, že se lidstvo tímto směrem vydá a nebude tak muset v jednotlivých zemích na všech
kontinentech stavět další elektrárny, televizní, rozhlasové a telekomunikační vysílače, ničit tím
přírodu a ještě k tomu zbytečně zaměstnávat lidi... Tyto poznatky a názory veřejně publikoval
v časopise Century Magazine již v roce 1900.
A co víc, v roce 1898 zástupcům velkých automobilek navrhl a předvedl podvozek, který by byl
odkázán sám na sebe dokázal by provádět celou řadu úkonů, zahrnující i něco jako
schopnost úsudku.
Vysokofrekvenční transformátor slouží k získávání velmi vysokého napětí v řádu až miliónů voltů. Silné elektrické pole pak zažehne svítilny bez použití drátů. Na toto téma přednášel v Londýně i Paříži v r. 1892, kdy poprvé bezdrátově rozsvítil vakuovou trubici. Už na vysoké škole plánoval konstrukci letadla bez křídel, vrtulí či jiných přídavných zařízení. Stroj poháněný reaktivní silou by byl řízen buď mechanicky či bezdrátově přenášenou energií, a to díky speciálním energetickým vysílačům, které by energii pro let poskytovaly. Navíc měl Nikola Tesla myšlenku vyrábět teleautomaty, které se budou chovat tak, jako by měly vlastní rozum. Umělá inteligence v podání Nikoly Tesly, a to již v 70. – 80. letech 19. století.
V roce 1931 provedl Nikola Tesla demonstrativní pokus, protože se smrákalo nad jeho elektromobilem z důvodu nutnosti velké baterie, častého nabíjení a nízké rychlosti jízdy. Chtěl tak vyjádřit svůj postoj k autům se spalovacími motory, o které byl čím dál větší zájem. Testovacím vozem byl tento PIERCE-ARROW. Vyndal z něj spalovací motor, vložil elektromotor a na záď vozu připevnil téměř 2 metry vysokou anténu. Neví se přesně, jaký elektroinstalační materiál přesně použil. Pospojoval ho, vložil do krabice a připojil k ní dráty od elektromotoru. Elektromotor však neměl zdroj elektřiny!!!! Auto jelo 140-ti km rychlostí, testy se prováděly celý týden a psaly o tom všechny noviny v Americe.
Nikola Tesla po úspěšných pokusech s vozem PIERCE-ARROW věděl, že tohle je začátek nové éry pohonu aut, lokomotiv, lodí i letadel. Když se jej ptali, odkud bere vůz
elektřinu, odpověděl: „Z éteru, který je všude okolo nás“. Lidé však Teslu po těchto
„nevysvětlitelných“ pokusech nařkli ze spolčení se s temnými silami a označili jej za blázna.
Urazil se a krabici už nikdo nikdy neviděl...
Čím více chtěl Nikola Tesla světu přinést, tím méně zastánců měl. Znepřátelil si spoustu lidí
okolo sebe, hlavně průmyslníků a bankéřů. Sponzoři přestali jeho projekty podporovat a kvůli
tomu bezdrátové centrum na Long Island nebylo nikdy dokončeno. Ze strachu o zneužití ze špionáže byla
věž během 1. světové války na příkaz vlády zničena.
Po Teslově smrti velká laboratoř na Long Islandu záhadně shořela, aniž by se zachovaly jakékoliv záznamy. Zbytky budovy s laboratorním
vybavením byly již další den zahrnuty buldozery. Tolik tedy o „energii zadarmo“. Takto chtěl
Nikola Tesla volnou energii totiž distribuovat. A věděl jak...
Na jeho počest bylo v roce 1952 založeno Nikola Tesla Museum, které se nachází v centru Bělehradu a je věnováné jak jeho osobnímu životu,
tak vynálezům. Je zde i několik funkčních přístrojů, které vystihují jeho smysl pro nadčasovost
a vizionářství. Zdejší sbírka čítající více než 1200 předmětů je pod ochranou UNESCO.
Nikolovi Teslovi vděčíme za střídavý proud, indukční motor, bezlopatkovou turbínu,
zapalovací svíčky do aut, bezdrátovou komunikaci, rádio, dálkové ovládání, rentgenové
paprsky, radar, princip mikrovlnné trouby, neonové světlo atd. Seznam jeho patentů ke
stažení ZDE
Jeho představivost byla famózní. Vše vymýšlel, zlepšoval, konstruoval a „uváděl
do zkušebního provozu“ jen ve své hlavě. Tak dlouho, až veškeré varianty vyzkoušel na
nečisto a odstranil jejich slabá místa. Jeho prohlášení je výstižné: „Můj přístroj vskutku
pracuje přesně tak, jak jsem si to představoval a ověřovací pokusy ukazují to, co jsem si
naplánoval. Za 20 let nedošlo k jediné výjimce. A proč by tomu mělo být jinak?“
Termín:
08.08. - 08.08.2024
Program ke stažení ZDE
Cena: 12000 CZK
Rezervováno: 9/12
Výhody cestování s
:
